Můj pobyt v lázních - 1.část

21. srpna 2011 v 20:35 | ps-rosien |  Rubrika beze jména:-)
Před několika lety jsem touhle dobou odjela do lázní. Ne, nepředstavujte si hned nějaké luxusní se spoustou bazénů, kde se o vás stará spousta lidí, dávají vám masáže.. Neodjela jsem tam na dovolenou, ale na ozdravný pobyt. Mým důvodem k článku ale není to, abych tady rozváděla, proč jsem tam jela. Chci vám jen trošku přiblížit, jak to v takových lázních chodí. A kdyby se tu třeba našel někdo, kdo by měl podle doktora do lázní také vyrazit, ale bojí se, třeba mu můj článek trochu pomůže, protože hned na začátek bych chtěla říct, že to tam není vůbec zlý! Naopak, když na to teď vzpomínám, beru to za jeden ze svých nejlepších zážitků.


Takže do lázní vás pošle doktor, pokud si tedy nehodláte celou částku za pobyt platit sami. Po nějaké době mi přišel dopis, že za tři týdny mám nastoupit + seznam věcí, co s sebou. Bylo nám doporučeno na všechno oblečení našít si nějakou značku, takže mamka po večerech jen šila a šila, ale teď můžu říct, že to bylo docela k ničemu!:-)
V té době začal můj stres. Bylo mi jedenáct, nikde jsem předtím na tak dlouho nebyla. Vlastně jsem ještě ani nenapsala, na jak dlouho se do takových lázní jezdí- já tam byla 2 měsíce. Čím víc se datum mého odjezdu blížilo, tím víc mi docházelo, že tam vůbec jet nechci!
Okolo 20. srpna ale najednou zavolala doktorka z těch lázní (myslím, že můžu říct, že z Lázní Bělohrad), že se jim uvolnilo místo a že bych mohla přijet už 27. srpna. Ne až v září, jaký byl původně plán. Mamka řekla že ano a já pak ty zbývající dny doma vlasně pořád jen brečela.
Od nás je Bělohrad docela daleko, takže jsme vyrazili hned ráno, odpoledne jsme tam dojeli.
Jedna budova byla škola, druhá ubytovna pro mládež, jak jsem později zjistila. Dům, kde jsem měla trávit nadcházející dny, měl na oknech mříže, nevypadal prostě jako ideální místo na bydlení. Za dveřmi byla chodba, kde byly takové skříňky na boty, dole byla ještě ordinace a jídelna, poté první patro, kde bylo 9 pokojů a druhé patro, kde byly ještě čtyři pokoje. Já jsem byla ubytovaná na "sedmičce", to si pamatuju naprosto přesně. Na pokoji se mnou byly ještě 4 holky. Postupně odjížděly a poté mi zase přijely nové spolubydlící.

Náš denní rozvrh:
Ráno byla snídaně, při ní sestřičky (ano, pozor tam na nás dávaly sestry) přečetly seznam několika lidí, kteří ten den mají jít na procedury. Ti se museli jít hned po snídani obléct a za chvíli se odcházelo do jiné budovy, kde byli ubytovaní starší pacienti a kde byl bazén + další místnosti. Tam se chodilo na masáže, na perličky (perl. koupel), na vířivku (kde jsem se jednou málem utopila), na skotské střiky (podle všech to nejhorší!) a další a další procedury. Každý měl předepsanou nějakou jinou, já například nikdy nezažila perličky nebo takovou koupel ve vodě, obarvené jakýmsi olejíčkem, za to na skoťárnu jsem musela tolikrát!:/:-)
Poté děcka pod 15 měli školu. Ve třídě nás bylo asi 10, každý z jiné školy, tudíž se i každý učil něco jiného. Takže se ti učitelka věnovala zhruba 5 minut, zadala ti úkoly, a pak přešla k dalšímu. Druhou hodinu tě poté vyzkoušela z toho, co ti zadala. Nebylo tam žádné složité učení, žádné písemky, proto bych řekla, že o hodně lehčí než "normální" škola. Denně jsme měli asi 4 hodiny.
Na svačinu jsme měli vyhrazenou určitou dobu, nemuseli jsme chodit všichni společně. Kdo zrovna neměl školu, mohl se dívat na televizi (ano, ta tam byla, i počítač). Dále jsem jednou za den povinně museli jít na tzv. "skupinku" - cvičení ve skupině a pak na "indi" - tedy individuální cvičení. Při obědě nám řekli další informace, např. kdo půjde kdy na bazén (byli jsme rozdělení na skupiny), ve středu i pár lidí chodilo jezdit na koních (já byla jednou a bylo to skvělý!). V bazéně jsme dál cvičili, plavali (díky lázním jsem se naučila pořádně plavat, pro mě velké plus), prostě to tam byla ohromná zábava.
Poté šli lidi mladší 15ti let společně na vycházku, starší měli samostatné vycházky. Pak byla večeře a po ní nějaké soutěže, diskotéky, poté druhá večeře.. a večerka. A to začala nejlepší doba dne:-) Ale o tom později.
Celý den utekl docela rychle, byli jsme "v jednom kole", už jen to cvičení nám všem dávalo pořádně zabrat!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Blázínek Blázínek | Web | 22. srpna 2011 v 10:05 | Reagovat

Páni :) Asi chci jet do lázní :DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama